top of page

Fashion (Re)search 2019: Češi mají zájem o udržitelné a české značky, chybí jim však přehledné info

Dle online výzkumu Fashion (Re)search od největšího českého vyhledávače módy GLAMI.cz, jehož respondenty jsou čeští uživatelé internetu napříč věkem, rovných 82 % Čechů věří, že oblečení vyrobené v České republice má lepší vlastnosti než to dovezené z asijských zemí. Téměř polovina z dotázaných tvrdí, že v posledním roce zakoupila udržitelný produkt. Důležitá je ekologičnost materiálů a zvyšuje se zájem o problematiku módního průmyslu, avšak respondentům chybí přehledné informace. I proto GLAMI.cz spouští na svých stránkách speciální sekci na podporu českých a udržitelných značek a filtry této módy napříč dvou milionovým katalogem produktů.


Za účelem vytvořit komplexní zdroj o fashion e-commerce vypracoval český vyhledávač módy GLAMI.cz online dotazníkový průzkum Fashion (Re)search, který dlouhodobě mapuje nákupní zvyklosti Čechů napříč věkovými kategoriemi. Aktuálního šetření, které probíhalo v dubnu 2019, se zúčastnilo 5 000 respondentů a výzkum se zaměřil na všeobecnou znalost problematiky módního průmyslu, zjišťoval, zda Češi chápou pojem udržitelná móda a nakupují české lokální značky.

„Z aktuálního zjištění se prokázalo, že lidé mají zájem nakupovat a připlatit si za udržitelnou módu. Problém je ovšem v tom, že téměř polovina Čechů neví, které značky jsou udržitelné a co tento pojem obnáší,“ vysvětluje Hana Zachová, Brand Manager Glami.cz.


Z výzkumu vyplývá, že 45 % Čechů tvrdí, že v posledním roce zakoupilo udržitelný produkt, ovšem velké množství z nich následně neumí správně jmenovat žádnou udržitelnou značku. To znamená, že znalost udržitelných značek a produktů je mezi českou populací na nízké úrovní a jen málo z nich slyšelo o udržitelné značce jako je Patagonia (13 % uživatelů), Nomads (9 % uživatelů) nebo Stella McCartney (28 % uživatelů).



Pozitivní se ovšem ukázalo to, že v Čechách a na Slovensku je i velké množství lidí, kteří jsou ochotni si za udržitelný produkt připlatit. Rovných 76 % Čechů a 82 % Slováků. Zároveň se dle výzkumu zvyšuje i všeobecné povědomí o problematice módního průmyslu, svůj zájem potvrdilo téměř 90 % oslovených. Dobrá zpráva na poli české módy je i to, že téměř dvě třetiny respondentů tvrdí, že by si rozmysleli nákup pokud by se dozvěděli, že značka používá neetické praktiky výroby. Lidé se zajímají o to, zda značka praktikuje férové pracovní podmínky (25 % uživatelů), zda proces výroby neznečišťuje životní prostředí (47 % uživatelů) a jestli je výrobek vyroben lokálně (22 % uživatelů). Zda disponuje značka alespoň jedním z certifikátů udržitelnosti (20 %) nebo zdali je transparentní v rámci svého výrobního procesu (16 %). A o nákup oblečení vyrobeného v České republice má zájem 84 % respondentů, 21 % z nich výrobky reálně v posledním roce zakoupilo a 9 % je ochotno za lokální produkty zaplatit více.


Kladné je i to, že v Česku patříme mezi šetrné národy. Své oblečení nosíme více než 30 krát a většinou je používáme na alternativní způsoby ve chvíli, kdy doslouží, jako např. na nošení na doma, na hadry nebo je darujeme známým a na charitu.




Výzkum pozitivně prokázal, že 13 % české populace nakupuje své oblečení v second-handech, což je podstatně více než těch, kteří nakupují u designérů (5 % uživatelů) nebo v luxusních buticích (6 % uživatelů). Zbytek respondentů uvedlo, že si oblečení pořizuje na tržnicích, šije samo doma nebo si je nechává šít.


Další pozitivní zprávou, která z výzkumu plyne, je to, že vyloženě trendy aktuální kousky nakupuje jen13 % lidí, oproti tomu nadčasové oblečení kupuje téměř jednou tolik lidí, a to 21 % z oslovených. Ostatní respondenti uvedli, že nejraději kombinují obě dvě varianty nákupů.

Pokud se zaměříme čistě na udržitelné faktory, je pro Čechy v případě investice do módy důležitá ekologičnost materiálu. To potvrdilo 72 % uživatelů.

Co ovšem českým uživatelům internetu všeobecně chybí a uvedli to ve výzkumu, jsou přehledné informace o materiálech. Zda jsou recyklovatelné a organické. Někteří z respondentů, rovných 10 % dokonce vůbec nedokáže udržitelné materiály identifikovat. Dále jim chybí povědomí o etice značek a jejich příběhu a kde je možné produkty pořídit. Neznalost toho, kde lokální výrobky zakoupit, je zásadní bariérou pro 71 % zájemců. Ovšem z výzkumu také plyne, že lidé mají opravdový zájem dozvědět se příběh značky oblečení, které nosí. Kde byl produkt vyroben, kým, co má značka za cíl a co ji charakterizuje, zajímá až 77 % lidí.


Ve výzkumu Fashion (Re)search bylo rovněž potvrzeno, že pro velkou část české populace je udržitelnost široký a často nejasný pojem. Proto GLAMI.cz spouští na svých stránkách dvě nové speciální sekce, aby tuto znalost u svých uživatelů prohloubila a zároveň podpořila lokální designéry.

GLAMI.cz si váží výrobců, kteří se zavázali k přijetí udržitelných kroků a na základě toho se v jedné sekci s názvem UDRŽITELNÉ objeví značky, které prochází výběrem několika na sobě nezávislých zdrojů, aby byla skutečně ověřena jejich etika a musí splnit alespoň 4 z 5 bodů udržitelnosti, které si GLAMI.cz definovalo. Jsou to značky, kterým není cizí dodržovat pracovní podmínky a bezpečnost zaměstnanců, vyrábět z organických nebo recyklovatelných materiálů způsobem šetrným k životnímu prostředí. Zároveň je pro ně důležitá transparentnost o svých dodavatelích a Fairtrade certifikace. Rovných 20 % lidí ve výzkumu potvrdilo, že je pro ně známka udržitelnosti i to, že zboží nemusí cestovat dlouhé vzdálenosti. Mimo jiné i proto byla spuštěna druhá speciální sekce ČESKÝ DESIGN, kde GLAMI.cz vypráví příběhy českých značek tak, aby je lidé mohli jednoduše objevit, dozvědět se o nich vše důležité a zároveň koupit na jednom místě.


„Věříme, že díky nové speciální sekci u nás uživatelé objeví novou inspiraci pro nákup udržitelných a českých značek, které se snaží udělat něco dobrého pro naši planetu a zároveň chceme pomoci našim uživatelům nakupovat smysluplněji a zodpovědněji,“ dodává Hana Zachová, Brand Manager GLAMI.cz.

Další unikátní data a kompletní Fashion (Re)search 2019 najdete zde: www.fashion-research.com



bottom of page